Co vlastně exekuce znamená? Jaké jsou druhy exekuce? Jaká jsou pravidla a postupy v rámci exekučního řízení a jak se exekuce provádí? Na tyto a další otázky se pokusíme odpovědět v tomto článku věnovanému základním pojmům v oblasti exekucí.
Jak již bylo uvedeno dříve, exekuce, resp. exekuční řízení je proces, který je určen k vydobití splnění závazku dlužníka (povinného), který nebyl splněn dobrovolně. Co se týká druhu exekucí, tyto lze v zásadě rozdělit na exekuci na peněžitá plnění a exekuci na nepeněžitá plnění.
Do exekucí na nepeněžitá plnění patří odebrání věci, vyklizení, rozdělení společné věci a provedení prací a výkonů. Mezi exekuci na peněžitá plnění patří srážky ze mzdy, přikázání pohledávky, postižení závodu, správa nemovité věci, prodej věcí movitých, zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem a prodej věcí nemovitých. V souvislosti se zaměřením tohoto webu bude dále popsána exekuce prodejem věcí nemovitých.
Nejprve je vhodné ujasnit si, kdo v rámci exekučního řízení vystupuje, resp. jaké jsou subjekty exekučního řízení. Mezi tyto subjekty patří:
- exekuční soud (jedná se o okresní soud, který nařídí exekuci a pověří určitého soudního exekutora jejím provedením; místně příslušným je ten soud, v jehož obvodu má povinný místo trvalého pobytu či sídlo)
- účastnící řízení (jsou jím oprávněný, tj. věřitel a povinný, tj. dlužník)
- je-li exekucí postižen majetek patřící do společného jmění manželů, je účastníkem exekučního řízení pokud jde o tento majetek i manžel povinného
- co se týká nástupnictví, lze exekuci nařídit proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný nebo ve prospěch jiného, než kdo je označen jako oprávněný, nařídit a provést pouze za předpokladu, je-li prokázáno, že na tuto osobu přešla povinnost, resp. právo z tohoto rozhodnutí
Samostatnou kapitolou v rámci exekučního řízení je soudní exekutor.
- soudní exekutoři jsou soukromými fyzickými osobami, které splňují předpoklady podle exekučního řádu (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen exekuční řád) a které stát pověřil exekutorským úřadem. Pouze soudní exekutoři mohou vykonávat exekuci a stát na ně přenesl část svých pravomocí a zároveň stanovil, jakým způsobem bude vykonávána.
Činnost exekutorů je legislativně ošetřena a exekutor tedy nemůže postupovat v rozporu se zákonem. Při výkonu své funkce je exekutor vázán zákonem a také rozhodnutími soudu vydanými v exekučním řízení. Ze zákona je exekutor povinen vykonávat svoji činnost nezávisle, svědomitě a nestranně. Při výkonu své činnosti musí používat označení „soudní exekutor“. Předpoklady pro výkon funkce soudního exekutora jsou stanoveny v § 9 exekučního řádu. Mimo exekuční soud a účastníky exekučního řízení hraje soudní exekutor důležitou roli v rámci celé exekuce. Například poučí dlužníka o možnosti splnit dluh a uhradit zálohu na náklady exekuce, aniž by musel exekuci provést (§ 46 odst. 6 exekučního řádu).
V rámci exekucí je nutné poukázat na důležitost dodržování lhůt, které určuje zákon. Ačkoliv jsou v zákoně uvedeny, při doručování písemností soudem či exekutorem je na tyto lhůty odkazováno, což přispívá k upozornění dotčené osoby na délku jednotlivé lhůty. Stanovené lhůty slouží k ochraně dlužníka i věřitele a je nutné věnovat jim patřičnou pozornost. Faktická nečinnost dlužníka může v této souvislosti způsobit nárůst nákladů exekuce, což se projeví vyššími výdaji, než které měl dlužník na začátku exekuce. Lhůty je tedy nutné dodržovat.
Máte potíže s exekucí? Obraťte se na nás, můžeme Vám pomoci.